Vyroste z marketingového příběhu „o Kunderovi udavači“ skvělý produkt?

(Marketingový seminář)

Česká i světová média v těchto dnech křičí do světa příběh „o udání spisovatele Milana Kundery.“ Viz například http://fokus.respekt.cz/Udani-Milana-Kundery-2737.html.

1. Není důležité, zda je ten příběh pravdivý, stejně jako vůbec nezáleží na tom, zda vám jakýkoliv obchodník (marketér, trhovec) říká pravdu. Důležité je, zda tomu spotřebitelé uvěří.
   
   To co rozhoduje, je opravdovost vypravěče-marketéra a produkt, který z příběhu vyrůstá. Produktem bývá: zboží, služba, myšlenka, víra, sounáležitost, hodnota (spirit), odlišnost či šance vstoupit do klanu stejně smýšlejících lidí.
   
   Otázky: Co z toho nám asi chce vypravěč-marketér prodat? Je ten produkt pro spotřebitele skvělý, hodný pozornosti, k neuvěření? Plodí ten produkt nadšení, touhu, chtíč, rozkoš?


2. Příběh „o Kunderovi udavači“ by byl pro lidi k uvěření, pokud by to byl současně příběh vypravěče-marketéra, příběh opravdového člověka, kterým svým příběhem žije. To co říká Michal Kuklík o Kunderovi, sedí i na našeho vypravěče-marketéra:
   

   „Dělím spisovatele na upřímné a kašpary. Upřímný spisovatel chce a musí psát tak, jak umí, a ostatek je mu lhostejný. Kašpar je tak upřímný jako reklama. Zaujímá před obecenstvem pokroucenou křečovitou pózu. Píše pro hlupáky proto, aby si mysleli, jak jsou chytří, když ho čtou. Z jeho díla trčí brilantní kouzelnická technika. Jeho próza voní.“

   
   Tento příběh má pro nás být imaginárním ideálem, představou, ve které bychom se měli shlédnout jako v zrcadle, a postupně tímto obrazem vyplnit svoje ego, svůj příběh.
   
   Skvělý postřeh má Josef Švéda, když nám připomíná Kunderův novotvar „imagologie,“ jako nauky o vytváření imaginárních ideálů, představ.
   
   Otázky? Kdo nám ten příběh „o Kunderovi udavači“ vlastně vypráví? Je ten člověk opravdový, k uvěření? Žije ten člověk svým příběhem?


3. Svět se změnil. Normální je dnes chaos, chybění autority, chybění řádu, který by psychicky definoval spotřebitele, posluchače. Proto je dnes pro vypravěče-marketéra tak těžké vypadat jako blázen, lišit se, být pozoruhodný, neuvěřitelný, což je podmínkou, aby si ho lidé vůbec všimli, aby ho poslouchali.
   
   A pokud dnes nějaká autorita a řád existuje (například stát nebo neoliberální doktrína), jsou tisíci způsoby rozleptávány, a způsob jakým jsou spotřebitelé do stávajícího pořádku vepsáni (začleněni), ztrácí svoji společenskou účinnost (performativní sílu). Zmatení spotřebitelé stále zkoušejí mnoho imaginárních ideálů.
   
   Otázky? Je pro ně ideál „o Kunderovi udavači" společensky nejúčinnější? Začlení je účinně do společnosti?
   
   Mizející řád a autorita lidem chybí, proto tíhnou k jejich nahrazování (redukování) zdáním, příběhem, imaginárním ideálem. Lidé hledají náhradu, která by je určovala, které by věřili, která by jim dávala individualitu. Proto se lidé dnes tak snadno podřizují vzorům pro formování svého ega, příběhu o sobě, své narativní struktury.
   
   Otázka: Není to důvod, proč je dnes tak snadné prodávat příběh (myšlenky) „o Kunderovi udavači?"


4. Nezáleží vlastně ani na tom, kdo je tím vypravěčem-marketérem příběhu „o Kunderovi udavači.“ Jeho snaha je marná, když se snaží nahrazovat mizející řád. Stejně vytvoří jen imaginární ideál, nikoliv nový řád. Je to jednatel, o němž se lidé domnívají, že disponuje spasitelným věděním, že bude za lidi odpovídat, že z nich sejme odpovědnost.
   
   Otázky: Mají lidé strach z vlastních rozhodnutí a činů, protože je taková nečinnost příjemná? Není to důvod, proč dnes mají takovou moc vypravěči příběhů: marketéři, vědci, státní instituce, etické komise, páni spiknutí?


5. Dnešní spotřebitel žije mimo nakupování, má vše co potřebuje, chce velmi málo, je příliš zaneprázdněný, nemá čas zkoumat, co pro něj vypravěči-marketéři vytvořili, většinu produktů nevidí, nevnímá, je přehlcen podněty kvůli nespočtu reklamních sdělení. Je tolik možností na výběr, že spotřebitele už nelze zasáhnout masovými médii. Dnes spotřebitelé marketingovým sdělením v médiích nevěří, nesledují je, protože je nespočet jiných způsobů jak naslouchat příběhům.
   
   Přesto je dnes marketing mocnější než kdy jindy. Způsobují to nové techniky, kterými lze šířit myšlenky účinněji. Dřívější pomalá ústní sdělení mezi spotřebiteli (jedna paní povídala) se v nových médiích šíří bleskově ve formě osobních doporučení mezi přáteli.
   
   Otázky: Naslouchá náš vypravěč-marketér (autor příběhu „o Kunderovi udavači“), co si lidé navzájem sdělují na nespočtu blogů či v sociálních sítích? Přidal se k té konverzaci, aby podpořil prodej svého produktu?

Odpovědi na položené otázky mi, prosím, zasílejte na hrouda1@gmail.com.