Proč se kšeftuje se sociálním kapitálem

Sociální kapitál je: módní pojem (pojmová pomůcka), pomocí kterého bychom údajně měli porozumět:

• vlivu sociálních sítí a norem na lidské životy
• soudržnosti komunit (co drží lidi pohromadě)
• regulaci komunit (aby lidé spolu vycházeli)
• stabilitě komunit (jejich přetrvávání v čase)
• pocitům štěstí lidí
• ekonomické výkonnosti společnosti
• vztahům mezi lidmi
• normám společnosti
• odměnám za dodržování norem
• trestům za překračování norem
• úrovni důvěry ve společnosti
• confidence (mimorozumové důvěře)
• trust (důvěře založené na rozumu)

Sociální kapitál jsou zdroje druhých lidí, které můžeme mobilizovat ve svůj prospěch, když jsme s těmito lidmi propojeni (Bourdieu).

Sociální kapitál je:

• hustota neformálních kontaktů a početnost členství v aktivních spolcích a občanských sdruženích (Putnam)
• fungující vzájemnost, pestré předivo meziosobních vztahů, které funguje na základě norem reciprocity a v ovzduší vzájemné důvěry meziosobní či generalizované (Putnam)
• ctnost (prvek) tradiční, předmoderní komunity
• vlastnost nadosobní sociální struktury
• vstřícná a vzájemná pospolitost
• trvalá a institucionalizovaná síť vztahů mezi lidmi, kteří se navzájem znají a uznávají
• síť konexí (vlivných, výhodných spojení) a známostí mezi lidmi
• síť vztahů privilegovaných osob, sdružených v prestižních a výlučných klubech
• síť klientských vztahů

Sociální kapitál není:

• síť jakýchkoliv známostí
• majetek nemajetných, díky němuž se mohou podílet na demokracii
• výtvor, vzniklý na základě racionálního rozhodnutí jednotlivce

Sociální kapitál vyrůstá z norem společenství (nejsou to výhradně individuální vlastnosti) a ze sociálních ctností (Fukuyama):

• loajalita
• otevřenost
• spolehlivost
• spolupráce

Sociální kapitál slouží k:

• pospojování zlomků fragmentované společnosti
• maximalizaci osobního prospěchu, k dosažení vytyčených cílů, a k snížení nákladů na jejich dosažení (Coleman)

Steve Rubel si všiml: „Do očí bije úměra mezi finanční výkonností a zapojením v sociálních sítích. Sociální kapitál tvoří ti, kteří inovují včas, často a skvěle.“

Ideologie sociálních sítí tvrdí,:

• že sociální kapitál má lidem pomoci zajistit se ve společnosti, kde selhaly či zeslábly jiné formy zajištění, které doposud poskytovaly velké organizace a stát (vzdělání, pomoc v nouzi, zdraví).
• že se lidé mají zajistit sami budováním sítí svých vztahů.
• že sociální kapitál má zásadní význam pro integritu, regulaci a stabilitu společnosti.
• že aktivní sítě jsou tvůj kapitál, a že máš do nich investovat.

V sociálních sítích se střetává lidská naivita (nerozum) s chladnou vypočítavostí (rozumem) mnoha způsoby:

• Co když si vybuduji síť vztahů, a stanu se pak na té síti existenčně závislý? A co když ti nejmocnější v síti, na které jsem závislý, využijí vztahů v síti ke svému prospěchu a k nekalým cílům, které odhalí, až lidé nebudou schopni ze sítě odejít?
• Lidé vstupují do (sociálních) sítí vztahů motivováni ctnostmi tradičních komunit (pospolitost, kongruence, empatie, pozitivní přijímání, spolupráce, přispívání) a zároveň se střetávají s ryze sobeckými a zištnými zájmy jednotlivců.

Když si tedy vše, co jsem výše uvedl, spojím se stránkami „Social Capital Markets 2009,“ a když si na těch stránkách projdu seznam sponzorů (zaujala mě zvláště údajně nezisková Kiva), potvrdí to opět moji domněnku, že pojem sociální kapitál je skvělou fintou pro velice výnosné aktivity těch nejbohatších na naší planetě.

Foto: jurvetson

*

Posted via email from Vlad Hrouda Marketing – lifestream v češtině (in Czech)

Tanec, který vykládá osvojování sociálních médií

V roce 2007 Michael Wesch, digitální antropolog, vytvořil pozoruhodné pětiminutové video The Machine is Us/ing Us, ve kterém se pokouší vyjádřit, čeho se web 2.0 neboli sociální média týkají.

„Stroj (technologie) je my a my nebo nás technologie používá (využívá)?“

Osvojování sociálních médií nemůže začít tím, že si vybereme svoji sadu nástrojů z nějaké nabídky.

Osvojování sociálních médií je proces, při kterém postupně porozumíme PROSTORU mezi lidmi a nástroji (sociálními médii).

Chcete si osvojit sociální média? Učte se od tanečníka, který tento prostor mezi lidmi a sociálními médii dobře zná a který v tom prostoru umí tančit.

Sociální média se týkají:

• vazeb k lidem (vztahů s lidmi), nikoliv obsahu, který je předmětem konverzací
• schopnosti lidí organizovat sebe samotné
• schopnosti lidí společně tvořit
• vůle pracovat v podmínkách, kdy jste v sociální síti propojeni s lidmi, kteří nejsou předem určeni

Skupina tanečníků je na závěr odhodlána společně (ve vzájemné spolupráci) od základů znovu promyslet a definovat:

• autorská práva (copyright)
• autorství
• identitu (rovnost)
• etiku (pravidla)
• rétoriku (řečnictví)
• estetiku vnímání krásy)
• vládnutí (kontrolu, dozor)
• obchodování
• rodinu
• soukromí
• sebe
• lásku

Můžete si přečíst i kompletní přepis (transkripci) videa.

Poučení pro marketing

Nedokážu to říci lépe než Tim O'Reilly ve svém rozhovoru o webu 2.0:

„Create goals bigger than your company (cíle vymysli větší, než je tvůj podnik).“

Opět tedy jde spojování a angažování společenství lidí na základě myšlenky, která je obecně lidská, vyšší než smysl a význam podniku.

K osvojování sociálních médií lze podat jen částečný návod. Z velké části je třeba ale improvizovat, stejně jako při tanci, který je jen částečně řízen choreografií. Důvodem je to, že každý podnik, stejně jako člověk, je jiný, zcela unikátní

Za námět děkuji Beth Kanter (blog / twitter).

Související články

• Všichni budeme spojeni v sociálních sítích
• Sociální média nejsou dalším marketingovým kanálem

Následujte mě na Twitteru: @hrouda

Značky Technorati: Social media adoption

Čemu zákazníci věří

Nejvíce opomíjenou součástí marketingu-ideologie je víra. To znamená něco dělat, aby to rostlo. Dnes, když zanikají autority (pevné řády a pravidla, podle kterých by se lidé mohli řídit), máte obrovskou příležitost nahrazovat zaniklé autority svými příběhy-doktrínami.

Zákazníci ale:

• nevěří tomu, co jim říkáte


• zřídka věří tomu, co jim ukazujete


• často věří tomu, co jim říkají jejich přátelé


• vždy věří tomu, co vyprávějí sami sobě

Proto dejte svým zákazníkům příběhy, které mohou vyprávět sami sobě. Dejte jim příběhy o budoucnosti a změně:

• budeme něco dělat


• budeme někam směřovat


• budeme o něco usilovat


• budeme něco měnit

Nyní máte nový obtížný úkol: působit, tlačit na zákazníky, aby něco dělali. Největší překážkou každého obchodníka-marketéra je nečinnost zákazníků. Je toho tolik, co by každý chtěl zažít, zakusit, ale téměř nic, co by chtěl opravdu dělat.

Jak ale říká Martin Buber ve své legendární knize „Já a ty:“

„Ten, kdo zakouší, se neúčastní světa. Vždyť zkušenost je „v něm,“ a ne mezi ním a světem. Svět se neúčastní zkušenosti. Dovoluje, aby byl zakoušen, ale vůbec se ho to nedotýká, neboť k tomu ničím nepřispívá a nic z toho nemá.“

Zakoušení je dnes v módě.

Dělání je naopak riskantní a nepohodlné. Když zákazníci něco dělají, vystavují se kritice, chybám, selhání. Mají strach z rozhodnutí, protože rozhodování také znamená „něco dělat.“ Zákazníci vám neřeknou ani „ano“ ani „ne,“ protože by se museli rozhodnout, museli by něco dělat, museli by věřit.

Vaší největší překážkou je dnes nečinnost lidí. Vaší největší výzvou je přimět zákazníky, aby něco dělali, protože jen ten kdo něco dělá, ten opravdu věří.

Dnešní doba „bez autorit“ je velmi příznivá ideologům-marketérům protože, jak říká Slavoj Žižek ve svém díle „K materialistické teologii:“

„...pouze víra bez jakékoliv opory v autoritě je pravou vírou...“

Co můžete hned dělat?

Vytyčujte pokrok, změnu (napište a uveřejněte svůj manifest, doktrínu) a umožněte zákazníkům k tomu přispívat. Na internetu je řada skvělých nástrojů (Ning, SocialGo), kde se vaši zákazníci mohou navzájem spojovat, a vy s nimi můžete mluvit, dávat jim úkoly, aktivovat je. Zákazníci tak mohou například: blogovat, sdílet videa a fotografie, přispívat do diskuzních fór, koordinovat a spojovat ostatní členy...

Aneb jak říká Seth Godin:

„Seřadit své kachny do řady je mnohem méně účinné, než se svými kachnami něco dělat.“

Obamanomics

Podrobná studie sociálních médií „Obamanomics,“ jak Barack Obama získal a spojil své voliče s využitím internetu a rychlosti sociálních sítí je ke stažení v pdf (anglicky).

Dvanáctistránková exkluzivní zpráva popisuje krok za krokem Obamovu internetovou kampaň. Odhalíte, jak Obama na internetu vytvořil větší provoz navzdory tomu, že John McCain měl výrazně lepší výsledky ve vyhledávání pomoci Google a jaký vliv měla sociální média, zejména YouTube, Facebook a MyBarackObama.com na prezidetskou kampaň.

Ve studii je popis obsahu kampaně, spojení s voliči, vytváření společenství, komunity voličů, přeměna oslovených v nadšené následovníky a propagátory Baracka Obamy.

Je to skvělý příklad, jak v marketingu využívat ideologii, budování a vedení klanu příznivců a sociální média.

Je jenom teď

Pěkný námět z krásné literatury, jak aktivovat klan svých zákazníků:

„Je jenom teď, budoucnost je myšlenka, úmysl, touha, o jejímž uskutečnění se rozhoduje řadou teďů. Co je teď odloženo, v budoucnost už nevejde...“ (Vaculík, Ludvík: Loučení k panně)

Obnovit důvěru

Jak používat ideologii v marketingu? Vezměme si příklad z americké politiky.

Americké úřady vloží dalších 800 miliard dolarů do záchrany ekonomiky. Více se lze dočíst česky a anglicky. Tyto peníze nebudou věnovány na nějaký reálný úkol, projekt, výstavbu či práci, ale na „obnovení důvěry.“ Tedy ve jménu víry. Vše ostatní musí počkat.

Svět potřebuje finanční pomoc v mnoha jiných skutečných oblastech. Například na řešení potravinové krize věnuje vyspělý svět jen 2,2 miliardy dolarů. To nemá přednost, to musí počkat. Víra v ekonomiku je mnohem důležitější.

Těch 800 miliard dolarů a veškerý kapitál v ekonomice si představuji jako nepopsatelno a nepoznatelno našich životů, které je příkazem mocnějším, než cokoliv jiného.

Vrátím se zpět k marketingu. Každá ideologie má tři stupně, které jsou vlastně shodné se třemi podmínkami pro budování a fungování hnutí (klanu) zákazníků:

1. Doktrína. V marketingu je to příběh, cokoliv k uvěření, co vyprávíme zákazníkům. Americký příběh, doktrína zní: máš právo být svobodný, věnovat se svým touhám, realizovat se, tvůrčím způsobem využít svých schopností a prakticky totalitní příkazy: „užívej si, ty smíš, ještě jsi nevyčerpal všechny možnosti, ještě jsi nevyčerpal celý svět.“


2. Víra. V marketingu je to práce, jakákoliv činnost, kterou zaměstnáváme zákazníky. Ta probíhá v rámci jistých institucí, které obchodník buduje. Bez důvěry v „instituce“ obchodníka nebudou zákazníci nic dělat, nebudou věřit. Těch 800 miliard dolarů má obnovit důvěru v instituce, důvěru ve stroje víry, důvěru v banky, úvěry, hypotéky, jejichž prostřednictvím budou lidé naplňovat americký příběh, a dále se budou snažit vyčerpávat všechny možnosti svých životů.


3. Rituál, zvnitřnění doktríny a víry v myslích lidí. V marketingu dávám prostor rituálům tím, že spojuji zákazníky navzájem a s obchodníkem. Obama si v tom vede skvěle. Spojil miliony lidí prostřednictvím internetu.

Americká vláda dělá marketing-ideologii dobře a také dobře vede hnutí svých občanů. Jak to děláte vy ve svém podnikání?

Prodáváme domorodcům?

Nazvěme skupinu zákazníků se stejným pohledem na svět domorodci. Pro marketingovou strategii si vezměme příklad z multikulturalismu. To je ideální forma ideologie dnešního světa.

Ke každé místní kultuře se přistupuje jako k „domorodcům,“ jejichž móresy, zvyky, nepsaná pravidla se mají studovat, zkoumat a hlavně respektovat (a tím potvrzovat svoji nadřazenost).

Je to druh ideologie bez ideologického centra, bez vlastní kultury ideologa-marketéra-obchodníka. (Z takového prázdného místa bez kultury lze být snadno rasistou! Kulturu domorodců-zákazníků nelze totiž porovnávat s kulturou ideologa-obchodníka.) Každou místní kulturu (skupinu zákazníků) je třeba kolonizovat, ovládnout. V domorodcích se vzbuzuje touha po uznání jejich výkonu, toho, co dělají. Jejich výkon však nemá být nikdy uznán, touha nemá být nikdy naplněna.

Naplněná, uspokojená touha už není zisková, není totiž už touhou a mizí. Je proto třeba vychovávat hysterické domorodce-zákazníky, kteří stále kladou otázky, stále si stěžují, že jejich výkon není uznáván. Jestliže je existence (smysl života) hysterických domorodců-zákazníků závislá na touze po uznání jejich výkonu, v okamžiku, kdy bude jejich výkon uznán, zanikne i jejich existence, smysl života.

Při prodeji domorodcům pečujme tedy o tři ideologické stupně:

1. Dejme jim doktrínu, myšlenku k uvěření, vášnivý cíl, touhu po novém, po změně. V případě multikulturalismu: respektuji Vás, zajímám se o Vás, podrobně se Vámi zabývám. Z doktríny vyšlechtěme svůj produkt, který chceme prodávat.


2. Dejme jim víru, to znamená, umožněte jim něco dělat: zorganizujme jim nejrůznější aktivity a působme na ně, aby se jich zúčastnili, aby přetvářeli naši doktrínu ve výsledky.


3. Umožněme jim vykonávat rituály a dejme jim k tomu prostory a nástroje: spojujme domorodce-zákazníky s námi, s ideology-obchodníky a spojujme domorodce navzájem mezi sebou, pomocí internetu, v sociálních sítích, při společenských akcích, slavnostech, setkáních. Učme domorodce-zákazníky, jak komunikovat a jak zvyšovat svoji prestiž zvyšováním prestiže a statusu druhých, uznáváním jejich subjektivních potřeb.

Jak je to ale s etikou prodávání domorodcům? Domnívám se, že pro to nelze stanovit žádná pravidla. Zbývá jen věřit, že převáží většina takových ideologů-obchodníků, ze kterých vytrysknou přirozené hranice, kam až lze zajít.

Nezdá se Vám, že máme obrovskou moc? Nemyslíte, že tou mocí, silou je marketing-ideologie, kterým můžeme změnit svět. Díky internetu, mobilům a sociálním sítím má dnes takovou moc prakticky každý. Nemají sami domorodci díky tomu stejnému také obrovskou moc? Kdy si to uvědomí kritické množství lidí, které změní svět k lepšímu? Anebo svět zahubí? Kdy budou dnešní vládcové světa díky tomu bezmocní? Anebo jsou už dnes?

Hnutí zákazníků

Je váš marketing neúčinný? Předělejte ho od základů, a místo starého neúčinného marketingu veďte hnutí svých zákazníků. Americký senátor Bill Bradley vymezuje tři nutné podmínky pro vznik a fungování hnutí:

1. Vyprávění, příběh o tom kdo jsme a jakou budoucnost chceme uskutečnit.


2. Spojení a komunikaci mezi členy hnutí navzájem, mezi členy a vůdcem hnutí a mezi členy a ostatními lidmi mimo hnutí.


3. Něco dělat (čím méně omezení a překážek, tím lépe).

Marketéři obvykle nedělají nic, a pokud vůbec něco dělají, nejčastěji zanedbávají třetí podmínku.

Něco dělat, aktivita, to je přeměna sdíleného zájmu ve vášnivý cíl, touhu po změně. Převádějte ducha, atmosféru a prostředí hnutí na výsledky, které posilují vědomí, že hnutí má smysl. Působte na okolí. Staňte se impresáriem. To je odvozeno od anglického slova impress: zapůsobit, ovlivnit, vtlačit, účinek, vliv, tlak. Vynaložte úsilí, jednejte, mějte vliv. Způsobujte jednání, aktivitu, tvorbu hodnot. Umožněte zákazníkům něco dělat, aby to rostlo. Umožňujte vynaložit na něco vliv či sílu. Iniciujte například projekty, otázky a odpovědi, případové studie. Vytyčujte pokrok, změnu a umožněte členům k němu přispívat (napříklat blogovat, sdílet videa a fotografie, přispívat do diskuzních fór, koordinovat a spojovat ostatní členy).

První bod, vyprávění, příběh to je změna, něco nového, doktrína k uvěření, idea, identita, konvence. Je to sdílený zájem, motivace. Je to naléhavé vášnivé poslání, mise. Je to výzva zvyklostem, statu quo, který chceme zbořit, zničit, narušit, změnit. Je to touha po změně pravidel, boření představ. Je to příběh o budoucnosti a změně. Jsme znuděni dneškem, chceme budoucnost. Je to konkrétní vize budoucnosti a způsob jak se tam dostat.

A členové hnutí? To jsou lidé, pro které pracuji, s nimi pracuji a oni pracují pro mě. Jsou to lidé, kteří mohou skutečně něco změnit, kterým se líbím, se kterými si rozumím.

Marketing je ideologie, vysvětluje nevysvětlitelné

Podle Slavoje Žižka má každá ideologie (nauka o myšlenkách, šíření myšlenek) tři části:

1. Doktrína: to jsou ideje, teorie, věci k uvěření. Obchodník se tak stává dodavatelem argumentů, jeho osobní zájem je skryt.


2. Víra: to jsou vnější projevy a (ideologický) aparát doktríny. Aparátem doktríny liberalismu je například nezávislý tisk, volby, volný trh... Ideologický aparátem státu jsou církve, vzdělávací soustavy, rodiny, právní a politický systém, odbory, veřejná média a kultura. Nejsou vnějším projevem a ideologickým aparátem obchodníka jeho produkty, služby, media, nákupní a spotřebitelské obřady, prodejny, prodejci a obchodní prostředí, a hlavně obchodník sám (jeho příběh, jeho subjektivita, jeho vědomé bytí, jeho produktivní charakter)?


3. Rituál: to je internalizace doktríny, zvnitřnění v myslích lidí, prožívání doktríny, usazení v podvědomí. Lidé se například považují za svobodná individua nebo zbožňují zboží nebo jsou v jejich myslích usazeny zkušenosti s obchodníkem.
   
   Při zbožňování zboží (zbožní fetišismus) hraje v myšlení, chování a cítění lidí ústřední roli jakákoliv věc, peníze a především zboží a služby. Nejsnadněji se dá fetišizovat vše, co souvisí s lidským pohodlím, s malostí průměrné lidské bytosti, neschopné náročnějšího výkonu.
   
   Zbožní fetišismus je víra, že neživé věci (zboží) mají stejnou schopnost a moc jako lidé, víra, že zboží je schopno řídit a ovládat lidské jednání. Zbožní fetišismus funguje podobně jako incestní vazba, fixace na nějakou osobu. Zbožní fetišismus pramení z nějakého kultu, uctívání vrcholného ideálu, smyslových projevů, obřadů a tělesných úkonů. Ze zbožního fetišismu pramení odcizení lidské práce, která potom podobným nadlidským (nadřazeným) způsobem ovládá člověka, má nad lidmi moc (viz například: Karl Marx, Kapitál).
   

Marketing je ideologie. Marketing (trhování) nutí lidi kupovat to, co jim není vlastní, co nepotřebují, co není součástí jejich Reálna (Reálno s velkým R je podle Jacquese Lacana pojmové uchopení těch procesů v člověku, které nelze pojmenovat ani poznat rozumem). A tak ideologie (marketing) dává smysl tomu, co jinak žádný smysl nemá, protože jen v Symboličnu (to jest v naší realitě, v sociální struktuře, v lásce, ve světě slov a zákonů) lze najít smysl. Bez marketingu bychom tedy neměli přístup ke světu, který známe, kterého jsme si stačili všimnout, který je poznatelný (toho si například všimnul již před 2 500 lety Buddha a takový svět se v jeho učení označuje pálijským slovem loka, a psychoanalýza frankfurtské školy ho dnes označuje slovem psychotop).

Bez marketingu bychom prožívali trauma. Marketing nás tohoto traumatu zbavuje, neboť zakrývá a vyplňuje to, že Lacanovo nepoznatelné a symbolizaci se vzpírající Reálno narušuje hladký průběh Symbolična. Vysvětlení pojmů Imaginárno, Symbolično a Reálno viz například: http://www.lacan.com/zizekchro1.htm (anglicky) nebo česky na stránkách SOKu.

Původní myšlenka (idea, vlastní příběh, charakter) obchodníka je obvykle čistá, opravdová, pravdivá (pokud je i sám obchodník, vůdce firmy, opravdový, pravdivý). Pak ale nastupuje marketing (ideologie), ve své nejzhoubnější formě jako reklamní agentura či marketingové oddělení firmy. Původní myšlenky se ujímají marketéři (ideologové). Představuji si je jako byrokraty, kterým jde především o vlastní moc. Původní myšlenku proto začnou vysvětlovat a zatemňovat, obalí ji pojmovým aparátem tradičního reklamního průmyslu. Místo ryzího jádra původní myšlenky, začnou vyzdvihovat spíše rozdíly a problémy. Kdyby se totiž drželi původní ryzí myšlenky, přišli by o svoji moc, stali by se nepotřebnými, nahraditelnými.

Rada: Nedopusťte, aby Váš vlastní příběh za Vás převyprávěly agentury a marketingové štáby.

Svět se ale změnil. Ve světě internetu, mobilů a Googlu získali moc zákazníci. Reklamní sdělení nevnímají, neposlouchají, nevěří jim. Například Žižek tomu říká „zánik Symbolické účinnosti.“ Dnes žijeme ve světě, v němž zaniká Symbolická účinnost, Symbolický řád. To způsobuje v lidech zmatek, úzkost a bezvýchodnost. Vnitřní prázdný svět lidí (subjekt) je nedostatečně určován a definován vnějším pořádkem a pravidly. Lidé věří „vlastním očím“ a ne tomu, co jim říkáte.

A tak opět vzniká velký prostor pro marketing (ideologii). Lidé potřebují nahradit to prázdno, tu nesnesitelnou svobodu, ten pohled vlastníma očima, ten nedostatek řádu a pravidel svojí představivostí (Lacanovým Imaginárnem). Potřebují si vybudovat imaginární protějšek (náhradu) zanikajícího řádu a pravidel, snad i za cenu víry v konspirační spiknutí, které v pozadí tahá za nitky. Potřebují si ten zanikající svět zredukovat na svoje vlastní představy. Potřebují si vyplnit vnitřní bohatství svých osobností příběhy o sobě samých (subjekt vyplnit egem). Potřebují si představovat, že ve světě hrají nějakou roli. Potřebují svůj vlastní příběh, narativní strukturu, ego. Proto dnes lidé tolik dychtí po příbězích, po vzorech, které by přijali za vlastní. Proto jsou dnes tak oblíbené bulvární tiskoviny s příběhy celebrit. Proto se dnes lidé sami sdružují do klanů, kde naslouchají vizionářským vůdcům-marketérům-ideologům.

Bez ega (příběhu) je nesnesitelné žít, subjekt je nepříjemně prázdný a příběh neexistuje (je jen představou)!!! Co s tím?

Svět se změnil, chceme účinnější reklamu. Tak do práce, rozjeďme tu show...!

Poznámka: Biografie, bibliografie a výběr z textů Slavoje Žižka je také na http://www.lacan.com/frameziz.htm nebo na webu No subject, kde má bio i bibliografii i francouzký psychoanalytik Jacques Lacan.