Proč se kšeftuje se sociálním kapitálem

Sociální kapitál je: módní pojem (pojmová pomůcka), pomocí kterého bychom údajně měli porozumět:

• vlivu sociálních sítí a norem na lidské životy
• soudržnosti komunit (co drží lidi pohromadě)
• regulaci komunit (aby lidé spolu vycházeli)
• stabilitě komunit (jejich přetrvávání v čase)
• pocitům štěstí lidí
• ekonomické výkonnosti společnosti
• vztahům mezi lidmi
• normám společnosti
• odměnám za dodržování norem
• trestům za překračování norem
• úrovni důvěry ve společnosti
• confidence (mimorozumové důvěře)
• trust (důvěře založené na rozumu)

Sociální kapitál jsou zdroje druhých lidí, které můžeme mobilizovat ve svůj prospěch, když jsme s těmito lidmi propojeni (Bourdieu).

Sociální kapitál je:

• hustota neformálních kontaktů a početnost členství v aktivních spolcích a občanských sdruženích (Putnam)
• fungující vzájemnost, pestré předivo meziosobních vztahů, které funguje na základě norem reciprocity a v ovzduší vzájemné důvěry meziosobní či generalizované (Putnam)
• ctnost (prvek) tradiční, předmoderní komunity
• vlastnost nadosobní sociální struktury
• vstřícná a vzájemná pospolitost
• trvalá a institucionalizovaná síť vztahů mezi lidmi, kteří se navzájem znají a uznávají
• síť konexí (vlivných, výhodných spojení) a známostí mezi lidmi
• síť vztahů privilegovaných osob, sdružených v prestižních a výlučných klubech
• síť klientských vztahů

Sociální kapitál není:

• síť jakýchkoliv známostí
• majetek nemajetných, díky němuž se mohou podílet na demokracii
• výtvor, vzniklý na základě racionálního rozhodnutí jednotlivce

Sociální kapitál vyrůstá z norem společenství (nejsou to výhradně individuální vlastnosti) a ze sociálních ctností (Fukuyama):

• loajalita
• otevřenost
• spolehlivost
• spolupráce

Sociální kapitál slouží k:

• pospojování zlomků fragmentované společnosti
• maximalizaci osobního prospěchu, k dosažení vytyčených cílů, a k snížení nákladů na jejich dosažení (Coleman)

Steve Rubel si všiml: „Do očí bije úměra mezi finanční výkonností a zapojením v sociálních sítích. Sociální kapitál tvoří ti, kteří inovují včas, často a skvěle.“

Ideologie sociálních sítí tvrdí,:

• že sociální kapitál má lidem pomoci zajistit se ve společnosti, kde selhaly či zeslábly jiné formy zajištění, které doposud poskytovaly velké organizace a stát (vzdělání, pomoc v nouzi, zdraví).
• že se lidé mají zajistit sami budováním sítí svých vztahů.
• že sociální kapitál má zásadní význam pro integritu, regulaci a stabilitu společnosti.
• že aktivní sítě jsou tvůj kapitál, a že máš do nich investovat.

V sociálních sítích se střetává lidská naivita (nerozum) s chladnou vypočítavostí (rozumem) mnoha způsoby:

• Co když si vybuduji síť vztahů, a stanu se pak na té síti existenčně závislý? A co když ti nejmocnější v síti, na které jsem závislý, využijí vztahů v síti ke svému prospěchu a k nekalým cílům, které odhalí, až lidé nebudou schopni ze sítě odejít?
• Lidé vstupují do (sociálních) sítí vztahů motivováni ctnostmi tradičních komunit (pospolitost, kongruence, empatie, pozitivní přijímání, spolupráce, přispívání) a zároveň se střetávají s ryze sobeckými a zištnými zájmy jednotlivců.

Když si tedy vše, co jsem výše uvedl, spojím se stránkami „Social Capital Markets 2009,“ a když si na těch stránkách projdu seznam sponzorů (zaujala mě zvláště údajně nezisková Kiva), potvrdí to opět moji domněnku, že pojem sociální kapitál je skvělou fintou pro velice výnosné aktivity těch nejbohatších na naší planetě.

Foto: jurvetson

*

Posted via email from Vlad Hrouda Marketing – lifestream v češtině (in Czech)